Opál: vlastnosti, naleziště, prodej a jak drahý kámen poznat

Opál je hydratovaný oxid křemičitý s chemickým složením SiO₂·nH₂O. Na rozdíl od většiny známých drahých kamenů nemá klasickou krystalickou strukturu. Obsahuje také proměnlivé množství vody – podle Gemological Institute of America (dále jen GIA) může dosahovat přibližně až 20 %. Tvrdost opálu se pohybuje zhruba mezi 5 až 6,5 na Mohsově stupnici, takže jde o kámen, který vyžaduje o něco šetrnější zacházení než například safír nebo diamant.

To, čím opál skutečně vyniká, je jeho vzhled. U drahého opálu mohou pravidelně uspořádané mikroskopické částice oxidu křemičitého rozkládat dopadající světlo a vytvářet charakteristickou hru barev neboli play-of-color. Při změně úhlu pohledu se tak objevují zelené, modré, žluté, oranžové nebo červené záblesky. Právě hra barev odlišuje drahý opál od obecného neboli common opálu.

Tento kámen se v přírodě objevuje v mimořádně široké paletě.

Setkat se můžete například s těmito variantami:

• bílý opál – má světlý až mléčný základ a často jemnou hru barev,
• černý opál – jeho tmavý podklad vytváří výrazný kontrast s barevnými záblesky,
• modrý opál – charakteristický modrými až modrozelenými tóny,
• růžový opál – typicky neprůhledný kámen v pudrových až sytějších růžových odstínech,
• zelený opál – jemně zelený až žlutozelený opál, zpravidla bez výrazné duhové hry,
• ohnivý opál – žlutý, oranžový až červenooranžový kámen, jehož tělesná barva připomíná oheň,
• mléčný opál – označení pro opál s bělavým, mléčně působícím vzhledem.

Barva sama o sobě přitom neurčuje hodnotu kamene. U drahého opálu hraje zásadní roli také intenzita a rozsah hry barev, jejich vzor, průhlednost, případné vady a celková kvalita výbrusu. GIA označuje hru barev za nejvýznamnější faktor při posuzování kvality opálu.

Opál není jediný přesně vypadající drahokam. Pod tímto názvem se skrývá celá skupina kamenů, které se mohou zásadně lišit barvou, průhledností, původem i hodnotou.

Australský opál

Australský opál patří k nejslavnějším na světě. Austrálie je dlouhodobě nejvýznamnějším producentem drahého opálu a podle Geoscience Australia produkuje přibližně 95 % světové produkce drahého opálu. Mezi proslulé oblasti patří například Coober Pedy, známé především světlými opály, Lightning Ridge proslulé černými opály a naleziště v Queenslandu, kde se těží především boulder opál.

Právě australský opál ve špercích může mít velmi různorodou podobu. Hodnota jednotlivých kamenů se však neurčuje pouze podle jejich původu – rozhoduje především konkrétní kvalita, barva, vzor a hra barev.

Černý opál

Černý opál má tmavý šedý až téměř černý základ, na kterém mohou barevné odlesky působit mimořádně intenzivně. Vysoce kvalitní exempláře patří mezi nejvzácnější a nejhodnotnější opály.

Pokud se proto mluví o tom, jaký je nejdražší opál, často se pozornost obrací právě k mimořádně kvalitním černým opálům. Nelze ale určit jednu univerzální cenu nebo jeden „nejdražší typ“. Hodnota konkrétního kamene závisí na kombinaci celé řady kvalitativních parametrů.

Boulder opál

Boulder opál je charakteristický tím, že se při broušení ponechává část jeho přirozené matečné horniny, zpravidla železitého kamene. Na tmavém podkladu potom vystupují vrstvy či žilky barevného opálu. Tento kontrast dokáže vytvořit velmi výrazný a neopakovatelný vzhled.

Etiopský opál

Významným zdrojem drahých opálů se stala také Etiopie. Etiopský opál z oblasti Wollo může nabízet intenzivní hru barev a vyskytuje se například v bílé, hnědé nebo téměř bezbarvé podobě. Mnohé etiopské opály jsou hydrophane, tedy porézní kameny schopné absorbovat vodu. Po kontaktu s ní se může dočasně změnit jejich průhlednost nebo vzhled.

Dendritický opál

Zcela jiným dojmem působí dendritický opál. Obsahuje tmavé větvené kresby připomínající kapradiny, větvičky nebo krajinu. Tyto obrazce nejsou rostlinnými fosiliemi, ale minerálními inkluzemi. Každý kámen díky nim vytváří originální přírodní „kresbu“.

Když přijde řeč na naleziště opálu, většině lidí se vybaví Austrálie. Opály se však nacházejí také v Etiopii, Mexiku, Brazílii, USA a dalších zemích.

Z evropského pohledu má mimořádný historický význam také slovenský opál. Drahý opál se po staletí těžil v oblasti Dubníku na východním Slovensku. Podle oficiálního slovenského turistického portálu šlo před objevením významných australských ložisek na konci 19. století o jediný významný světový zdroj drahého opálu. Těžba v tamních dolech pokračovala až do roku 1922.

Historie evropského opálu je proto mnohem bohatší, než by se při dnešní dominanci australských kamenů mohlo zdát.

Otázka jak poznat pravý opál je důležitá zejména při nákupu dražšího kamene nebo šperku z neověřeného zdroje. Na trhu se totiž vedle přírodních opálů objevuje také syntetický opál, různé imitace a skládané kameny.

Pouhým pohledem však není vždy možné pravost spolehlivě určit.

Při orientačním posouzení sledujte zejména:

• Hru barev a její strukturu. Přírodní opál mívá složitou, nepravidelnou kresbu. Některé syntetické opály mohou pod zvětšením vykazovat nápadně pravidelný vzor.
• Přílišnou dokonalost. Podezřele pravidelná kresba a opakující se barevné struktury mohou být důvodem k bližšímu prověření.
• Konstrukci kamene. Některé šperky využívají opálové dublety či triplety, tedy vrstvené materiály složené z tenké vrstvy opálu a dalších materiálů.
• Důvěryhodnost prodejce a dokumentaci. U hodnotnějších kamenů je nejbezpečnější spoléhat na odborné gemologické posouzení.

Laboratorně vytvořený syntetický opál není totéž co obyčejná plastová imitace. Syntetický materiál může mít vlastnosti velmi podobné přírodnímu opálu, zatímco imitace jeho vzhled pouze napodobuje. GIA upozorňuje, že laboratorní testování dokáže rozlišit přírodní, syntetické a imitované materiály mnohem spolehlivěji než samotná domácí prohlídka.

Pokud tedy hledáte pravý opál, zejména ve vyšší cenové kategorii, nespoléhejte jen na internetové „testy pravosti“.

Syntetický opál vzniká v laboratorních podmínkách tak, aby svým vzhledem a strukturou co nejvíce připomínal přírodní kámen. Může vykazovat výraznou hru barev, často však působí pravidelněji než pravý opál, zejména při pohledu pod zvětšením. Nejde přitom o obyčejnou imitaci – kvalitní syntetický opál může mít podobné optické vlastnosti jako přírodní materiál. Pro zákazníka má toto rozlišení zásadní význam především při nákupu šperku, protože přírodní a syntetický opál se mohou výrazně lišit cenou, vzácností i sběratelskou hodnotou. U kvalitního šperku by proto měl být původ kamene vždy jasně uveden, aby zákazník věděl, zda kupuje pravý opál, syntetickou variantu nebo pouze napodobeninu.

Na otázku kolik stojí opál neexistuje jednotná odpověď. Cena pravého opálu může být velmi rozdílná – od dostupných kamenů až po mimořádně vzácné exempláře s vysokou sběratelskou hodnotou.

Cena opálu závisí především na:

• intenzitě a rozsahu hry barev,
• zastoupení jednotlivých barev,
• barevném vzoru,
• základní barvě kamene,
• průhlednosti,
• velikosti a hmotnosti,
• kvalitě výbrusu,
• prasklinách a dalších vadách,
• případných úpravách kamene,
• celkové vzácnosti konkrétního exempláře.

U drahého opálu proto neplatí jednoduché pravidlo „čím větší, tím dražší“. Menší, ale vizuálně mimořádně kvalitní drahý opál může mít podstatně vyšší hodnotu než větší kámen nevýrazné kvality.

Díky jedinečné kresbě působí opálové šperky pokaždé trochu jinak. Dva přírodní kameny totiž nemusí mít totožné rozložení barev ani vzor.

Velmi oblíbené jsou zejména náušnice s opálem. Jemné opálové náušnice dokážou při každém pohybu zachytit jiné světlo, a proto jsou atraktivní i v poměrně minimalistickém provedení. Vyhledávané jsou bílé i modré varianty – například náušnice s bílým opálem nebo náušnice s modrým opálem. Při výběru páru přírodních kamenů je zároveň potřeba počítat s tím, že jejich kresba nemusí být naprosto totožná.

Další elegantní možností je prsten s opálem. Protože je opál měkčí a citlivější na úder než řada jiných drahokamů, měl by být prsten nošen s určitou opatrností. Pro každodenní používání je výhodou dobře chráněné zasazení. 

K oblíbeným variantám patří také přívěsek s opálem nebo opálový náramek. Přívěsek je pro tento drahokam praktický i tím, že bývá vystaven menšímu mechanickému namáhání než prsten či náramek.

Opálové šperky si zaslouží jemnější zacházení. Kámen není extrémně tvrdý a při nárazu nebo kontaktu s tvrdšími materiály se může poškrábat či poškodit.

Pro běžnou péči platí několik jednoduchých pravidel:

• šperk odkládejte před sportem a manuální prací,
• nevystavujte ho prudkým teplotním změnám,
• chraňte jej před agresivní chemií,
• uchovávejte jej odděleně od tvrdších šperků,
• čistěte jej šetrně vlažnou vodou s jemným mýdlem a měkkým hadříkem.

GIA označuje teplou mýdlovou vodu za bezpečnou metodu běžného čištění opálu.

Zvláštní pozornost zaslouží některé hydrophane opály, zejména část kamenů z Etiopie. Protože mohou absorbovat tekutiny, je vhodné chránit je také před kosmetikou, parfémem nebo jinými látkami, které by mohly proniknout do jejich struktury.

Na opálu je fascinující právě jeho nepředvídatelnost. Jeden surový opál může po vybroušení nabídnout mléčně jemný povrch, jiný rozehraje zelené a modré záblesky a výjimečný drahý opál ukáže při každém pohybu celé spektrum barev.

Proto mají šperky s opálem osobitý charakter. Nejde pouze o barvu kamene, ale o světlo, úhel pohledu a kresbu, která se u přírodních opálů kus od kusu mění.

V nabídce SILVEGO najdete opálové šperky, které mohou ozdobit běžný den i výjimečnou příležitost. Při výběru pravého opálu je přitom vedle krásy důležitá také důvěra v jeho původ a kvalitu. Právě proto u drahých kamenů dává smysl vybírat šperk u prodejce, který dokáže poskytnout jasné informace o použitém materiálu.