Vznik diamantu
Diamanty vznikaly v hloubce mezi 150-200 kilometry pod zemským povrchem. Světlo světa spatřily díky vulkanickým erupcím před 300 až 400 mil. lety – dávno předtím, než na naší Zemi pobíhali dinosauři. Na rozdíl od těchto přírodních diamantů se dnes také setkáváme s lab-grown diamanty, které jsou vyrobeny v laboratoři.
Kromě toho, že jsou diamanty jedny z nejstarších exemplářů, které můžete vlastnit, mají také spoustu zajímavých vlastností.

Vlastnosti diamantu
Tvrdost
Jednou z unikátních vlastností diamantů je jeho tvrdost – na Mohsově stupnici dosahuje diamant tvrdosti nejvyššího stupně, tedy 10, což v praxi znamená, že ho lze poškrábat pouze jiným diamantem. To ale neznamená, že je nezničitelný, jak si spousta lidí myslí. Dobře mířený úder nevydrží ani takto pevný drahokam.
Světlo
Další z velmi cenných vlastností je, že diamanty odrážejí světlo spektrálně v barevných odrazech. Této vlastnosti lze dosáhnout, když se kámen vybrousí v některém z přesně vypočítaných diamantových brusů. Nejznámější a nejpopulárnější je tzv. briliantový brus, který odráží světlo procházející diamantem s maximální intenzitou v celém barevném spektru.
Briliantový výbrus si získal své jméno z francouzštiny, ve kterém v překladu znamená "jasný" nebo také "zářící". Za jeho vznik jsme vděční Marcelovi Tolkowskému, protože právě on dokázal spočítat ideální sklon úhlů faset (vybroušených částí). Právě díky tomuto brusu se světlo, které prochází diamantem, odráží nejlepším možným způsobem v maximální intenzitě. To je také důvod, proč se tak krásně třpytí.


U dvou vlastností ale nekončíme. Diamant se řadí mezi průhledné minerály a oproti ostatním minerálům se nejvíce leskne. Je také známý svou tepelnou vodivostí, která mnohonásobně převyšuje všechny známé látky.
Hmotnost diamantu
Diamanty, jako tomu je i u ostatních drahých kamenů, se mezinárodně váží v karátové hmotnosti (ct = karát). Jeden karát představuje pětinu gramu – 1 ct = 0,2 g. Cena diamantu však neroste v závislosti na hmotnosti – jeho cenu určuje mnoho dalších faktorů.

Barva diamantu
Diamant nejčastěji nalezneme v bezbarvé variantě. Kromě tradičního vzhledu se můžeme setkat s širokou škálou jiných barev. Diamanty se rozdělují do dvou kategorií: čiré a tzv. fancy. Čiré dělíme na stupnici D až Z, kdy D je nejčiřejší a Z je velmi zažloutlý (viz stupnice níže) a barevné se odlišují podle jednotlivých barev.
Cena barevných diamantů se odvíjí od rarity odstínu – můžeme se setkat s růžovými, modrými, hnědými a mezi nejvzácnější patří červený diamant.

Čistota diamantu
Jelikož je diamant dílem přírody, může se kromě barvy lišit i čistotou kamene. Čistotu kamene ovlivňují tzv. inkluze, tedy vměstky, které můžeme nalézt uvnitř kamene. Čistota je, stejně jako např. barva, u kamene také rozhodující při naceňování drahokamu. Světově uznávané kritérium čistoty je stupnice tvořená Americkým gemologickým institutem, kde FL/IF (Flawless/Internally Flawless) je nejčistší - bez nečistot až po I1-I2 a I3, kde drahokamy obsahují inkluze. Graficky zjednodušené znázornění vidíte na obrázku.

Diamant nebo briliant?
Spousta zákazníků, kteří hledají na internetu diamantové šperky se setkají s motáním slovem briliant a diamant. Pojďme si tento pojem vysvětlit.
Slovem diamant označujeme surový, neopracovaný nerost. Jedná se o krystalickou formu uhlíku, která vznikla před několika milióny let za vysokých teplot v horním zemském plášti a tlaků v ultrabazických vyvřelinách. V současnosti můžeme nalézt těžbu na několika místech světa, především v Rusku nebo Kanadě. Diamanty najdeme ale i ve vesmíru.
